Úvod
Tento dokument informuje o Kandidátních listinách ve volbách do Podnikové rady. Popisuje právní základy, praktické aspekty tvorby listin a rozdíl mezi kandidaturou na listině a individuální kandidaturou.
1. Co je Kandidátní listina?
Kandidátní listina je společný volební návrh několika kandidátů pro volby do Podnikové rady. Více zaměstnanců kandiduje společně na jedné listině, namísto individuální kandidatury.[1]
Základní princip:
– Listina se skládá z alespoň jedné osoby
– Listiny mohou obsahovat libovolný počet kandidátů
– Pořadí kandidátů na listině je stanoveno před podáním
– Voliči hlasují pro celou listinu, ne pro jednotlivé kandidáty
2. Proč existují Kandidátní listiny?
2.1 Právní kontext
Zákon o podnikové ústavě (BetrVG) umožňuje tvorbu Kandidátních listin.[2] Listiny umožňují zaměstnancům společně kandidovat ve volbách do Podnikové rady.
2.2 Praktické důvody pro tvorbu listin
Listiny se v praxi často tvoří z důvodu:
Společných zájmů:
– Zaměstnanci s podobnými profesními situacemi nebo potřebami
– Zaměstnanci ze stejného oddělení nebo pracovního úseku
– Zaměstnanci se srovnatelnými modely pracovní doby
Organizačních aspektů:
– Koordinace společných pozic
– Dělba práce při sběru Podpůrných podpisů
– Společné vedení kampaně
Různé skupiny zaměstnanců:
V podnicích mohou existovat různé skupiny se specifickými zájmy:
– Zaměstnanci z různých oddělení nebo pracovních úseků
– Pracující studenti s požadavky na modely pracovní doby
– Zaměstnanci na plný a částečný úvazek
– Zaměstnanci s různým kulturním nebo náboženským zázemím
– Směnoví pracovníci se specifickými požadavky
Každá z těchto skupin může mít vlastní priority a potřeby, které chce vidět zastoupeny v Podnikové radě.
2.3 Rozmanitost zastupování zájmů
Rozmanitá situace Podnikové rady s různými listinami může přispět k tomu, že různé perspektivy a potřeby zaměstnanců budou v Podnikové radě zastoupeny. To není právně vyžadováno, ale odpovídá praxi v mnoha podnicích.
2.4 Funkční období a kontinuita
Funkční období a příslušnost k podniku:
Funkční období Podnikové rady trvá 4 roky.[15] Členové Podnikové rady musí zůstat zaměstnanci podniku po celou dobu funkčního období. Při ukončení pracovního poměru členství v Podnikové radě automaticky zaniká.[16]
Význam pro tvorbu listin:
Při sestavování listiny mohou být relevantní následující úvahy:
– Směs dlouhodobých a novějších zaměstnanců
– Dostatečný počet kandidátů na listině pro zajištění Náhradních členů
– Zohlednění 4letého funkčního období při výběru kandidátů
Listiny zajišťují kontinuitu:
Když člen Podnikové rady odejde, nastoupí Náhradní členové. Při poměrném zastoupení nastoupení probíhá ze stejné listiny, čímž je zajištěno, že společné zájmy listiny zůstanou v Podnikové radě zastoupeny i při personálních změnách.
3. Druhy Kandidátních listin
3.1 Odborové listiny
Definice:
Listiny navržené odborovým svazem zastoupeným v podniku.[3]
Zvláštnosti:
– Vyžadují pouze 2 podpisy zmocněnců odborového svazu (namísto obvyklých Podpůrných podpisů)
– Zmocněnci odborového svazu musí být zaměstnáni v podniku a mít volební právo
– Značné procedurální zjednodušení oproti ostatním listinám
Praktická výhoda:
Nižší počet požadovaných podpisů značně usnadňuje podání odborové listiny.
3.2 Ostatní Kandidátní listiny
Definice:
Listiny, které nejsou podávány odborovým svazem.
Požadavky:
– Nejméně 1/20 (5 %) zaměstnanců oprávněných volit jako Podpůrné podpisy
– V každém případě dostatečné: 50 podpisů[4]
Příklady podle velikosti podniku:
| Oprávnění voliči | Minimální požadavek 1/20 | V každém případě dostatečné |
|---|---|---|
| 50 | 3 | 50 |
| 100 | 5 | 50 |
| 150 | 8 | 50 |
| 200 | 10 | 50 |
Poznámka k označení:
Listiny nemusí být nutně podávány odborovými svazy. Jakákoliv skupina zaměstnanců může vytvořit a podat listinu, pokud jsou splněny formální požadavky.
4. Tvorba Kandidátní listiny
4.1 Přípravná fáze
Krok 1: Identifikovat společné zájmy
Zaměstnanci, kteří chtějí vytvořit společnou listinu, by měli nejprve identifikovat své společné potřeby. Ty mohou zahrnovat:
– Regulace pracovní doby
– Organizace směn
– Sladění rodinného a pracovního života
– Specifické požadavky určitých skupin zaměstnanců
– Bezpečnost práce
– Pracovní klima
– Komunikace s vedením
Krok 2: Najít potenciální kandidáty
V rámci zájmové skupiny je třeba identifikovat osoby, které:
– Splňují zákonné předpoklady pro kandidaturu[5]
– Jsou ochotny splnit časové a obsahové požadavky
– Mohou zastupovat zájmy skupiny
Krok 3: Organizovat listinu
- Stanovit pořadí kandidátů na listině
- Koordinovat úkoly (sběr podpisů, kampaň)
- Vyjasnit interní dohody
4.2 Formální požadavky
Obsah Kandidátní listiny:[6]
– Příjmení a jméno kandidátů
– Datum narození
– Druh zaměstnání v podniku
– Rozpoznatelné pořadí (průběžné číslování)
– Písemný souhlas každého kandidáta
Podpůrné podpisy:
– Odborové listiny: 2 podpisy zmocněnců odborového svazu
– Ostatní listiny: nejméně 1/20 oprávněných voličů, maximálně 50 podpisů vždy dostačuje
Podání:
– Lhůta: do 2 týdnů po vydání Vyhlášení voleb
– Podat Volebnímu výboru
– Nechat zkontrolovat úplnost
4.3 Označení listiny
Listiny si mohou dát název, ale nemusí. Běžná označení jsou:
– Název podporujícího odborového svazu (u odborových listin)
– Popisné názvy (např. „Listina kurýrů“, „Listina zaměstnanců logistického centra“)
– Neutrální číslování (Listina 1, Listina 2 atd.)
Označení provádí sama listina, nikoli Volební výbor.
5. Právní aspekty
5.1 Ochrana před výpovědí pro kandidáty na listině[7]
Pro všechny kandidáty na schválených listinách:
– Zvláštní ochrana před výpovědí od okamžiku sestavení Kandidátní listiny
– Platí i pro kandidáty, kteří nejsou zvoleni
– Končí 6 měsíců po vyhlášení výsledků voleb
Pro zvolené členy Podnikové rady:
– Ochrana před výpovědí po celou dobu funkčního období
– Prodloužená ochrana: 12 měsíců po skončení funkčního období
– Řádné výpovědi vyloučeny
Pro Náhradní členy:
– Ochrana před výpovědí během zastupování řádného člena
– Prodloužená ochrana: 12 měsíců po skončení zastupování
5.2 Rovné zacházení s listinami
Volební výbor je povinen zacházet se všemi listinami rovně.[8] To znamená:
– Stejné informace pro všechny listiny
– Stejné zveřejnění všech schválených listin
– Žádné zvýhodňování nebo znevýhodňování jednotlivých listin
– Neutrální prezentace ve Vyhlášení voleb
5.3 Schválení listin
Volební výbor přezkoumává podané listiny z hlediska:
– Formální úplnosti
– Splnění požadavků na podpisy
– Volebního práva a volitelnosti kandidátů
V případě formálních nedostatků může být poskytnuta lhůta k nápravě.[9]
6. Kandidatura na listině vs. individuální kandidatura
6.1 Kandidatura na listině
Výhody:
– Možnost společné kampaně
– Dělba práce při organizačních úkolech
– Zastupování společných pozic
– Vzájemná podpora
– U odborových listin: pouze 2 podpisy potřeba
Praktické aspekty:
– Koordinace v rámci listiny nutná
– Společné dohody vyžadovány
– Pozice na listině ovlivňuje volební šance
6.2 Individuální kandidatura
Charakteristiky:
– Kandidatura bez vazby na další kandidáty
– Plná nezávislost v pozicích a kampani
– Sběr Podpůrných podpisů vyžadován (jako u ostatních listin)
Praktické aspekty:
– Všechny organizační úkoly musí být zvládnuty samostatně
– Žádná společná kampaň
– Úplná nezávislost
6.3 Kritéria rozhodování
Rozhodnutí mezi kandidaturou na listině a individuální kandidaturou závisí na:
– Existenci společných zájmů s dalšími kandidáty
– Ochotě ke spolupráci
– Organizačních kapacitách
– Příslušnosti k odborovému svazu (pokud je žádoucí odborová listina)
7. Volební postup a velikost Podnikové rady
7.1 Velikost Podnikové rady
Počet členů Podnikové rady k zvolení se řídí § 9 BetrVG a závisí na počtu zaměstnanců oprávněných volit:
| Zaměstnanci oprávnění volit | Členové Podnikové rady |
|---|---|
| 5–20 | 1 |
| 21–50 | 3 |
| 51–100 | 5 |
| 101–200 | 7 |
| 201–400 | 9 |
| 401–700 | 11 |
| 701–1000 | 13 |
Přesný počet zaměstnanců oprávněných volit je stanoven Volebním výborem v Seznamu voličů. Toto číslo je rozhodující pro velikost Podnikové rady.[17]
7.2 Volební postup: zjednodušený nebo standardní?
Zjednodušený volební postup:[11]
– Povinný: při 5-100 zaměstnancích oprávněných volit
– Volitelně možný: při 101-200 zaměstnancích oprávněných volit
– Rozhodnutí: Volební výbor společně se zaměstnavatelem
– Žádná dohoda = automaticky standardní postup
Standardní volební postup:
– Výchozí při 101-200 zaměstnancích
– Povinný od 201 zaměstnanců
Aplikace:
– Při 101-200 zaměstnancích platí zásadně standardní volební postup
– Volební výbor se může se zaměstnavatelem dohodnout na zjednodušeném postupu, ale nemusí
– Žádná dohoda = automaticky standardní postup
7.3 Poměrné zastoupení vs. většinová volba
Druh volby závisí na postupu a počtu listin:
V zjednodušeném volebním postupu:
– Vždy většinová volba
– Žádné listiny ve smyslu poměrného zastoupení
– Voliči mají tolik hlasů, kolik je mandátů
– Kandidáti s nejvíce hlasy jsou zvoleni
Ve standardním volebním postupu:
– Zásadně poměrné zastoupení (volba listin)
– Výjimka: při pouze jedné listině → většinová volba
– Při dvou a více listinách → poměrné zastoupení
7.4 Poměrné zastoupení v detailu
Fungování ve standardním postupu s více listinami:
- Voliči hlasují pro celou listinu
- Mandáty se rozdělují poměrně podle podílu hlasů
- V rámci listin se mandáty přidělují podle pořadí kandidátů
Příklad se 7 členy Podnikové rady k zvolení:
– Listina A: 60 % hlasů → 4 mandáty (první 4 kandidáti Listiny A)
– Listina B: 40 % hlasů → 3 mandáty (první 3 kandidáti Listiny B)
Důležité: Pořadí kandidátů na listině je rozhodující pro volební šance.
7.5 Význam listin pro nástupnictví
Při poměrném zastoupení: listiny zajišťují kontinuitu zájmů
Zvláště důležitý aspekt: Náhradní členové nastupují ze stejné listiny jako odcházející člen.[12]
Praktický příklad:
– Listina „Zájmy směnových pracovníků“ získá 3 mandáty
– Kandidáti 1, 2 a 3 jsou zvoleni
– Kandidáti 4, 5, 6 listiny se automaticky stávají Náhradními členy
– Pokud kandidát 2 odejde (výpověď, změna zaměstnavatele):
→ Kandidát 4 ze stejné listiny nastoupí
→ Zájmy směnových pracovníků zůstanou v Podnikové radě zastoupeny
Význam pro tvorbu listin:
– Listiny s více kandidáty nabízejí větší stabilitu
– Společné zájmy zůstávají zastoupeny v Podnikové radě i při personálních změnách
– Náhradní členové zajišťují kontinuitu zájmů listiny po celé 4leté funkční období
7.6 Praktický význam listin
Pokud platí standardní postup s poměrným zastoupením:
– Listiny mají přímý vliv na rozdělení mandátů
– Společné pozice mohou být zastupovány koordinovaně
– Náhradní členové zajišťují kontinuitu zájmů
– Strategická výhoda: více kandidátů = více Náhradních členů = větší stabilita
Pokud je dohodnut zjednodušený postup:
– Většinová volba namísto poměrného zastoupení
– Listiny nemají přímý vliv na rozdělení mandátů
– Přesto praktický přínos: společná kampaň, organizační zjednodušení (zejména odborové listiny), ochrana před výpovědí pro všechny kandidáty na listině
V obou případech:
– Odborové listiny vyžadují pouze 2 podpisy (velká výhoda)
– Všichni kandidáti na listině získají ochranu před výpovědí od okamžiku sestavení listiny
8. Náhradní členové a nástupnictví
8.1 Co jsou Náhradní členové?
Náhradní členové jsou kandidáti, kteří ve volbách nezískali dostatek hlasů pro řádný mandát, ale obdrželi alespoň jeden platný hlas.[13]
Automatické určení:
– Není nutná zvláštní volba ani jmenování
– Status Náhradního člena vyplývá přímo z výsledku voleb
– Všichni nezvolení kandidáti s alespoň jedním hlasem se stávají Náhradními členy
8.2 Kdy nastupují Náhradní členové?
Trvalé nastoupení:
Při trvalém odchodu člena Podnikové rady nastoupí Náhradní člen na zbývající dobu funkčního období.[14]
Důvody trvalého odchodu:
– Ukončení pracovního poměru (výpověď, změna zaměstnavatele)
– Dobrovolná rezignace na funkci v Podnikové radě
– Ztráta volitelnosti (např. povýšení na vedoucího zaměstnance)
Dočasné zastupování:
V případě dočasné nepřítomnosti nastoupí Náhradní člen pouze po dobu nepřítomnosti.
Důvody dočasného zastupování:
– Dovolená
– Nemoc
– Rodičovská dovolená
– Školení
– Služební cesty
8.3 Pořadí nástupnictví
Při poměrném zastoupení (standardní postup):
Pořadí nástupnictví se řídí § 25 odst. 2 BetrVG:
- Náhradní člen ze stejné listiny jako odcházející člen
- Pořadí: další nezvolený kandidát na této listině
- Je-li listina vyčerpána: Náhradní člen z listiny, která by při poměrném zastoupení získala další mandát
Praktický příklad:
Listina „Zájmy směnových pracovníků“:
– Kandidáti 1-3: Zvoleni (3 mandáty)
– Kandidáti 4-6: Náhradní členové
Scénář 1: Kandidát 2 podá výpověď a odejde z podniku
→ Kandidát 4 ze stejné listiny trvale nastoupí
→ Zájmy směnových pracovníků zůstanou v Podnikové radě zastoupeny
Scénář 2: Kandidát 1 odejde na rodičovskou dovolenou na 6 měsíců
→ Kandidát 4 zastupuje dočasně po dobu 6 měsíců
→ Po návratu kandidáta 1 zastupování končí
Scénář 3: V průběhu 2 let odejdou kandidáti 1, 2 a 3
→ Kandidáti 4, 5 a 6 nastoupí postupně
→ Listina zůstane v Podnikové radě plně zastoupena
→ Kontinuita společných zájmů navzdory kompletní výměně personálu
Při většinové volbě (zjednodušený postup):
– Nastoupí Náhradní člen s nejvyšším počtem hlasů
– Nezávisle na původní listině
8.4 Práva a povinnosti Náhradních členů
Během zastupování:
– Plná práva řádného člena Podnikové rady
– Plné hlasovací právo na zasedáních Podnikové rady
– Přístup ke všem dokumentům a informacím
– Nárok na uvolnění z práce pro činnost Podnikové rady
– Plná ochrana před výpovědí dle § 15 KSchG
Po skončení zastupování:
– Jeden rok prodloužené ochrany před výpovědí
– Podmínka: skutečný výkon činnosti Podnikové rady (např. účast na zasedání)
8.5 Strategické úvahy pro tvorbu listin
Dostatečný počet kandidátů:
Při tvorbě listin může být strategicky výhodné postavit více kandidátů než očekávaných mandátů:
Listiny s dostatečným počtem kandidátů:
– Alespoň dvojnásobek kandidátů oproti očekávaným mandátům
– Příklad: listina doufá ve 3 mandáty → postavit alespoň 6 kandidátů
– Zajišťuje kontinuitu i při odchodu jednotlivých členů
Směs kandidátů:
– Kombinace dlouhodobých a novějších zaměstnanců
– Rozmanitost perspektiv a zkušeností
Kontinuita společných zájmů:
– I při personálních změnách zůstávají zájmy listiny zachovány
– Noví Náhradní členové zastupují stejné potřeby jako původně zvolení
– To je klíčová výhoda tvorby listin při poměrném zastoupení
8.6 Funkční období a jeho význam
Řádné funkční období Podnikové rady trvá 4 roky.[15] To znamená:
- Zvolení členové Podnikové rady a nastoupivší Náhradní členové zůstávají ve funkci do konce funkčního období
- Příští řádné volby se budou konat v roce 2030
- Během těchto 4 let může nastoupit více Náhradních členů ze stejné listiny
- Kontinuita zájmů listiny po dobu 4 let je zajištěna pouze dostatečným počtem Náhradních členů
9. Praktické rady pro tvorbu listin
9.1 Časový plán
3-4 měsíce před volbami:
– Rozhovory s potenciálními spolukandidáty
– Identifikace společných zájmů
– První dohody o tvorbě listiny
2-3 měsíce před volbami:
– Stanovení kandidátů a jejich pořadí
– Zahájení sběru Podpůrných podpisů
– Příprava formálních dokumentů
Po zveřejnění Vyhlášení voleb:
– Podání listiny do 2 týdnů
– Kontrola úplnosti před podáním
9.2 Interní organizace
Rozdělení úkolů:
– Sběr Podpůrných podpisů
– Zpracování dokumentů listiny
– Komunikace s Volebním výborem
– Koordinace kampaně
Koordinace:
– Pravidelná setkání členů listiny
– Vyjasňování společných pozic
– Stanovení prioritních témat
9.3 Komunikace
Navenek:
– Představení listiny a jejích cílů
– Vysvětlení zastupovaných zájmů
– Oslovení relevantních skupin zaměstnanců
Interně:
– Jasné dohody v rámci listiny
– Pravidelná výměna
– Řešení konfliktů při odlišných názorech
10. Spolupráce po volbách
10.1 V Podnikové radě
Po volbách pracují všichni zvolení členové Podnikové rady společně, bez ohledu na to, na jaké listině kandidovali nebo zda kandidovali individuálně.[12]
Princip:
– Podniková rada je společný orgán
– Všichni členové mají stejná práva a povinnosti
– Rozhodnutí se přijímají společně
– Ochrana menšin je zaručena
10.2 Identita listiny po volbách
- Listiny nemají po volbách formální právní význam
- Spolupráce v Podnikové radě probíhá jako celek
- Programové pozice z kampaně mohou být nadále prosazovány
- Kolegiální spolupráce je vyžadována zákonem[13]
11. Často kladené otázky
Kolik listin může být podáno?
Neexistuje horní hranice počtu listin. Každá listina, která splňuje formální požadavky, je schválena.
Mohu kandidovat na více listinách?
Ne. Osoba může kandidovat pouze na jedné listině.[14] V případě vícenásobné kandidatury je kandidát vyškrtnut ze všech listin, pokud do 3 pracovních dnů neprohlásí, kterou kandidaturu si přeje zachovat.
Musí mít listina název?
Ne. Listiny mohou, ale nemusí mít název. Volební výbor může listiny pro rozlišení očíslovat.
Co se stane, pokud má listina méně kandidátů, než kolik členů Podnikové rady má být zvoleno?
Listina může být přesto podána. Ve volbách mohou být zvoleni pouze kandidáti skutečně uvedení na listině.
Mohou být listiny po podání změněny?
Ne. Po uplynutí lhůty pro podání nemohou být listiny již měněny. Kandidáti nemohou svůj souhlas již odvolat.
Potřebujeme členství v odborovém svazu pro odborovou listinu?
Kandidáti nemusí být všichni členy odborového svazu. Listina však musí být podepsána dvěma zmocněnci odborového svazu, kteří jsou zaměstnáni v podniku a mají volební právo.
Jaký je rozdíl mezi listinou a „skupinou“ v Podnikové radě?
„Listina“ je volební návrh pro volby do Podnikové rady. Po volbách neexistují formální „listiny“ ani „skupiny“ – všichni zvolení členové tvoří společně Podnikovou radu.
Můžeme po volbách vystupovat společně jako listina?
Právně mají všichni členové Podnikové rady stejné postavení. Obsahově mohou členové Podnikové rady zastávat podobné pozice, formální „frakce“ však neexistují.
12. Kontrolní seznam pro tvorbu listin
Před tvorbou listiny:
- ☐ Společné zájmy a potřeby identifikovány
- ☐ Potenciální kandidáti osloveni
- ☐ Ochota ke spolupráci vyjasněna
- ☐ Příslušnost k odborovému svazu vyjasněna (pokud je žádoucí odborová listina)
Při tvorbě listiny:
- ☐ Pořadí kandidátů stanoveno
- ☐ Souhlasy všech kandidátů získány
- ☐ Všechny požadované údaje úplné (jméno, datum narození, zaměstnání)
- ☐ Průběžné číslování přítomno
Podpůrné podpisy:
- ☐ Druh potřebných podpisů vyjasněn (odborová listina: 2 zmocněnci / ostatní listiny: min. 1/20 oprávněných voličů)
- ☐ Podpisy sebrány
- ☐ Rezerva naplánována (více podpisů než požadované minimum)
Před podáním:
- ☐ Úplnost listiny zkontrolována
- ☐ Lhůty dodrženy (2 týdny po Vyhlášení voleb)
- ☐ Kontakt s Volebním výborem navázán
- ☐ Kopie listiny pořízeny pro vlastní archiv
13. Kontakty a zdroje
Volební výbor:
[Doplnit kontaktní údaje Volebního výboru]
Odborové svazy:
– ver.di (Spojený odborový svaz služeb)
– NGG (Odborový svaz potravinářství, nápojů a pohostinství)
Právní základy:
– Zákon o podnikové ústavě (BetrVG), zejména §§ 14, 15
– Volební řád (WO), zejména §§ 6-10
14. Závěrečná poznámka
Tvorba Kandidátních listin je možností společně kandidovat ve volbách do Podnikové rady a zastupovat společné zájmy. Rozhodnutí pro nebo proti kandidatuře na listině by mělo být učiněno na základě individuální situace a existujících společných potřeb.
Tento dokument slouží jako objektivní informace o právních a praktických aspektech Kandidátních listin. V případě dalších dotazů je k dispozici Volební výbor.
Tento dokument slouží jako informace o právních a praktických aspektech Kandidátních listin ve volbách do Podnikové rady 2026. V případě právních otázek se doporučuje konzultace s advokátem specializovaným na pracovní právo nebo s odborovým svazem.
Poznámky pod čarou
[1] § 14 Abs. 3 BetrVG – Wahlvorschläge (Volební návrhy)
[2] § 14 BetrVG – Wahlvorschläge (Volební návrhy)
[3] § 14 Abs. 4 Satz 1 BetrVG – Wahlvorschläge von Gewerkschaften (Volební návrhy odborových svazů)
[4] § 14 Abs. 4 Satz 2 und 3 BetrVG – Stützunterschriften (Podpůrné podpisy)
[5] § 8 BetrVG – Wählbarkeit (Volitelnost)
[6] § 6 Wahlordnung (WO) – Wahlvorschläge der Arbeitnehmer (Volební návrhy zaměstnanců)
[7] § 15 Kündigungsschutzgesetz (KSchG) – Kündigungsschutz für Betriebsratsmitglieder (Ochrana před výpovědí pro členy Podnikové rady)
[8] BAG, 06.12.2000 – 7 ABR 34/99 – Neutralitätspflicht und Gleichbehandlungsgebot (Povinnost neutrality a příkaz rovného zacházení)
[9] § 7 Abs. 2 WO – Prüfung der Wahlvorschläge (Přezkum volebních návrhů)
[10] § 14 Abs. 2 Satz 1 BetrVG – Verhältniswahl (Poměrné zastoupení)
[11] § 14a BetrVG – Vereinfachtes Wahlverfahren für Kleinbetriebe (Zjednodušený volební postup pro malé podniky)
[12] § 26 BetrVG – Beschlussfassung des Betriebsrats (Rozhodování Podnikové rady)
[13] § 2 Abs. 1 BetrVG – Vertrauensvolle Zusammenarbeit (Důvěryhodná spolupráce)
[14] § 7 Abs. 2 Satz 3 WO – Mehrfachkandidatur (Vícenásobná kandidatura)
[15] § 21 BetrVG – Amtszeit (Funkční období)
[16] § 24 Nr. 3 BetrVG – Erlöschen der Mitgliedschaft bei Beendigung des Arbeitsverhältnisses (Zánik členství při ukončení pracovního poměru)
[17] § 9 BetrVG – Zahl der Betriebsratsmitglieder (Počet členů Podnikové rady)
[18] § 14a BetrVG – Vereinfachtes Wahlverfahren für Kleinbetriebe (Zjednodušený volební postup pro malé podniky)
[19] § 25 Abs. 2 BetrVG – Reihenfolge beim Nachrücken von Ersatzmitgliedern (Pořadí nástupnictví Náhradních členů)
[20] § 25 BetrVG – Ersatzmitglieder (Náhradní členové)